1942.21.4. Pelhřimov - rybník Stráž

25.07.2013 18:21

 

Tento den došlo u Pelhřimova k vyjímečné události, přistání plovákového letadla Arada Ar-196 na vodní hladinu rybníka Stráž

Tento typ letadla ,samozřejmě s jinou imatrikulací přistál 21.dubna na rybníku u Pelhřimova

Zde si dovoluji se souhlasem autora předložit článek který o této události obsáhleji informuje:

Hydroavion v Pelhřimově         Jan Vladař

 

 Pelhřimov jako město rekordů a kuriozit se ukázalo již ve válečném roce 1942, kdy na hladinu rybníka Stráž nouzově přistál německý hydroplán Arado Ar 196. Nezvyklou událost popisuje pamětní kniha města: „Dne 21.dubna (1942) kroužilo nad Pelhřimovem několik hydroavionů. Lítaly dosti nízko a jeden z nich přistál nouzově na Stráži. Vpředu měl trojcípou vrtuli a strojní pušku. Byl to cvičný hydroavion z Kielu. Dne 23.dubna přijeli montéři s vhodnými vozidly, létadlo rozmontovali a odvezli.“ Velice zběžně  událost popisuje také deník četnické stanice: „Dne 21.4.1942 kol. 10:30 hod. přistál na rybníku Stráž nouzově hydroavion č. 566.“

            Bohužel oficiální německé dokumenty raritní příhodu vůbec nezmiňují. Až nedávno francouzský badatel Remi Tracanelli objevil opis dálnopisu, který po srovnání s kronikářským zápisem jednoznačně popisuje totožnou událost včetně zajímavých detailů. Dálnopis odeslal 22.dubna 1942 v 17 hodin z Vídně poručík Hill, organizátor přeletu několika plovákových strojů Arado Ar 196 z Rangsdorfu u Berlína přes Vídeň až do cílové stanice v řecké Kavale. Jak zpráva uvádí, letoun označený D1+EK musel pro poruchu motoru nouzově přistát „na malém jezeře 2 km jižně od Pelhřimova“. K žádnému poškození na letounu nedošlo, ale jak se ukázalo, rybník byl příliš malý, aby po opravě motoru z něj bylo možné opět odstartovat. Posádka Obfw. Kühnemund a Uffz. Heisig proto za pomoci místních četníků vyrozuměla nejbližší letiště v Havlíčkově Brodě, kam také vzápětí odcestovala, a také poručíka Hilla ve Vídni. Ten rozhodl, aby oba letci pokračovali v cestě do Řecka, zatímco letoun měl být rozebrán a odeslán na kontrolu do Kiel-Holtenau. Opuštěné letadlo na hladině rybníka mezitím hlídali němečtí četníci z Pelhřimova.

            Do souvislejšího rámce válečných událostí zasazuje příběh drobný detail v označení letadla. Zatímco číslo 566 zaznamenané četníky zůstává záhadou, neboť takto vysoké výrobní číslo ještě nebylo zjištěno, počáteční kód na trupu D1 bezpečně určuje jednotku Aufklärungsgruppe 126 (See), poslední písmeno K pak její 1.Staffel (letku). Námořní průzkumná skupina Aufklärungsgruppe 126 (See) narychlo vznikla ze směsi starých nebo kořistních hydroplánů v dubnu 1941 v Travemünde u Baltského moře k podpoře probíhající německé invaze do Řecka. Již v květnu 1941 se rozmístila na čerstvě obsazených řeckých základnách Skaramagas blízko Atén a Kavala severně od Soluně. Zde byl během bojů dne 17.května zničen starší dvouplošník Heinkel He 60, který na trupu měl původní označení D1+EK. Jeho dvoučlennou posádku zajali Turci na svém pobřeží a uvolněný kód resp. individuální písmeno E po roce obdržel nový Ar 196.

            Od května 1941 působila jednotka v Řecku, ovšem britská tajná služba, díky odposlechům německých rádiových zpráv obvykle spolehlivější než dochované zlomky německých dokumentů, zde zaznamenala přítomnost Aufklärungsgruppe 126 (See) až v lednu 1942. Podle Britů měla z 34 různých letadel pouze 16 provozuschopných strojů. V dubnu 1942 ale začaly dodávky moderních letadel Arado Ar 196. K 10.květnu 1942 evidovali Britové už 16 nových Ar 196A-3, v červnu 1942 dokonce 30 kusů. Podle německých údajů měla jednotka již v březnu 13 kusů Ar 196, v dubnu dorazily další 4 a v květnu 1942 posledních 10 kusů. Zároveň jeden nový stroj i s posádkou ztratila během bojového letu nad mořem.

            Nehledě na rozporné počty v dokumentech je zřejmé, že v dubnu 1942 probíhalo přezbrojení jednotky a událost u Pelhřimova je s ním bezprostředně spojená. Námořní letci přebírali v závodě Arado ve Warnemünde nově vyrobené letouny a nejkratší cestou přes vnitrozemí Evropy je přelétávali do Řecka. Letoun však mohl přistávat pouze na vodní hladinu a proto v případě potíží nezbývalo než v krajině rychle vyhledat nejbližší rybník."

 

zdroj:

Mgr. Jan Vladař

SoA Pelhřimov , četnické stanice na území jihočeského kraje č.940,Pelhřimov ,staniční knihy 1942

Kronika městra Pelhřimova 1942/1335

Pelhřimovské noviny 2013/11