1931.6.9 Třebíč letecký den Lorenzovy sady
Aero A-18 muzeum Kbely
V neděli 6. září 1931 se konal v Třebíči za pořadatelství místního hasičského sboru a spoluúčasti Moravského aeroklubu Brno (MAK) letecký den. Zahajovacího letu se zúčastnilo mnoho tehdy vlivných činitelů,včetně poslance Josefa Vaňka. Účast diváků byla velká, dobový tisk uvádí, že šlo o více jak čtyři tisíce lidí, nejednalo se jen o diváky přítomné na samotném vyhrazeném prostranství pro letecký den, ale byli to i lidé, kteří letové ukázky sledovali i z jiných míst,tzv.zpoza plotu.
Z dobových dokumentů vyplývá, že Václav Peřina byl známým předváděcím pilotem a že jeho letecké ukázky byly vždy vyvrcholením leteckých dnů.Toho dne předváděl akrobacii na stíhacím letounu Aero A-18, výr.č.16,imatrikulace OK-ACN.
Všechny jeho ukázky mistrovské pilotáže, při nichž se divákům tajil dech, byly profesionálně dokonalé a zdařilé.Uvádí se, že posledním předváděným akrobatickým prvkem měl být výkrut, což je velmi složitý a náročný prvek. U tohoto prvku je nesmírně důležitá prostorová orientace pilota s dodržováním výšky, ve které letoun letí a dokonalá práce a koordinovanost pohybů, při vlastním řízení letounu.
K nehodě došlo asi kolem 16.30,letoun ve vysoké rychlosti narazil do stráně nad kožichovickým potokem.Nárazem byl letoun silně zdeformován, následoval výbuch a zděšení diváci viděli sloup hustého dýmu. Plameny zachvátily celé letadlo a požár letoun úplně zničil. Zůstala pouze ocelová kostra, v niž sedělo bezduché zuhelnatělé tělo nešťastného pilota. Podle pozdějšího zjistění lékařů, utrpěl Peřina při pádu smrtelná zranění, kterým podlehl ihned po dopadu letadla na zem,takže pozdější požár ho zachvátil již mrtvého.Půl hodiny po havárii dorazila na místo soudní komise, která po bližším vyšetření nařídila převoz mrtvého pilota do městské nemocnice.Po této tragédii byl samozřejmě letecký den předčasně ukončen. V úterý 8. září před dvanáctou hodinou byly tělesné ostatky letce převezeny autem na Karlovo náměstí před radnici, kde se starosta Josef Vaněk rozloučil s letcem jménem občanů města Třebíče a letec byl převezen k poslednímu rozloučení do své rodné obce Milíčeves nedaleko Jičína.
Co bylo příčinou samotné letecké události,nelze již dnes přesně stanovit.Je zde ale výpověď přímého účastníka p.Karla Březny: ,, Jako desetiletý kluk jsem se s kamarády domluvil, že se půjdeme v neděli odpoledne podívat na letecký den, který se konal na pozemcích za nemocnicí, směrem k Lorencovým sadům. Vzhledem k tomu, že jsme neměli dostatek peněz na zaplacení vstupného, už si nepamatuji, kolik to činilo, tak jsme se rozhodli, že si najdeme místo k pozorování leteckých ukázek na protější straně Lorencových sadů, směrem na Kožichovice. Jak jsem zjistil, nebyli jsme sami, kdo z těchto míst vystoupení sledovali. Ptáte se mne, jaké bylo počasí? Svítilo sluníčko, nějaké ty mraky také byly, vítr silný nebyl. Vzpomínám si, že jsem měl krátké kalhoty a abychom nebyli vidět, tak jsme se schovávali za keři a klečeli jsme na zemi. Samotný let, při kterém došlo k havárii, jsem bezprostředně viděl, protože letoun narazil do země asi dvě stě metrů před námi. Pro nás to byl šok, začali jsme utíkat od místa dopadu letounu. Letoun před dopadem letěl ve směru od nemocnice na Kožichovice. Z mého pohledu letadlo letělo proti nám, před nárazem do země klesalo z větší výšky v normální poloze, podvozkem dolů. Tak také narazilo do země, což je místo, těsně před vrcholem svahu. Neviděl jsem, že by letadlo před nárazem bylo v jiné poloze, než jsem uvedl.“
Asi rok po této tragické události,se sešly organizace, které se podílely na konání inkriminovaného leteckého dne a bylo dohodnuto, že na místě neštěstí bude postaven pomník, jako symbol památky na letce Václava Peřiny a také symbol všem průkopníkům letectví u nás. Zároveň bylo zřejmě také rozhodnuto, jak bude organizována stavba tohoto pomníku v celém komplexu. Bylo také dohodnuto, jak bude tato akce financována a určeny jednotlivé odpovědnosti za realizaci.Stavba byla úspěšně dokončená v září 1932.
Samotný pomník je postaven z více jak třiceti žulových balvanů o průměrných rozměrech 90 x 40 x 30 cm, kterém jsou pyramidovitě navršeny na sebe do výšky 4 m. Základna vlastního pomníku má obdélníkový tvar o rozměrech 390 x 310 cm . Vlastní pomník je postaven na upravené ploše o délce více jak šest metrů, kde byla původně napojena přístupová cestička umožňující návštěvu památníčku s přístupem od Lorencových sadů.
Další část komplexu památníku tvoří rozšířená a zpevněná plocha o rozměrech 900 x 200 cm, která se nachází pod památníkem a ze které vede deset schodů, umožňujících výstup k památníku.Symbolem letectví památníku je kovový list vrtule o délce 180 cm a šířce 30 cm. Vrtulový list není původním a nepochází z havarovaného letadla. Byl na památník umístěn až v roce 1978, kdy stávající dřevěná vrtule musela být vyměněna z důvodu značně již nevyhovujícího stavu, který byl zapříčiněn dlouhodobým působením nepříznivých povětrnostních podmínek. O tom, že tato práce byla kvalitně provedena svědčí fakt, že se nepodařilo dosud nikomu tento symbol letectví odcizit.Na památníku jsou dále umístěny dvě kovové destičky, spodní má rozměry 340 x 195 mm, je usazená na mramorovém podkladu rozměrech 200 x 410 mm, destička nese nápis :
Zde v troskách letounu A 18 zahynul
6.IX.1931 v 16 hod. 30 min. pilot, letec
Václav Peřina,
nar. 30.VIII.1906.
Čest jeho památce
Destička v horní části památníku nese symbol Moravského aeroklubu v Brně, což charakterizuje účast MAK jak na leteckém dnu, tak i na vytvoření památníku.
Dne 7.září roku 1946 byla u mohyly organizována vzpomínková slavnost k uctění památky letce Václava Peřiny, při které členové aeroklubu Marie Adamová a Vratislav Pouček položili věnec a ostatní členové aeroklubu drželi čestnou stráž spolu s členy místní hasičské jednoty. Krátkým projevem zde byla připomenuta tato událost a její význam pro další rozvoj letectví a leteckého sportu na Třebíčsku. Tento projev pronesl ing. V.Pisk.
Současná mohyla je ve velmi dobrém stavebně technickém stavu. Došlo však ke změnám ve vlastnictví pozemku, na kterém je mohyla umístěna. Vlastní pozemek je na katastrálním území obce Kožichovice a vlastníkem tohoto pozemku je soukromá osoba a tím se také mění možnosti návštěv samotné mohyly.
Ať již příčinnou tragického letu cokoliv, co se dnes již nedá objektivně zjistit a doložit, přesto tehdy postavený památník svědčí o tom, že pilot Václav Peřina patřil k významným osobnostem našeho letectví a že se zapsal do slavné kapitoly dějin létání u nás.
Samotný památník je symbolem tehdejší úrovně našeho letectví, které v Evropě patřilo vždy k nejlepším. Naši piloti vždy patřili ke špičce evropského letectví, zejména v letecké akrobacii a ostatních leteckých disciplinách.
Popis:
Aero A-18 -jedniný sériově vyráběný stíhací letoun firmy Aero.Jednomístný, jednomotorový, vzpěrový dvouplošník mezi piloty přezdívaný,,Špaček".Kostra trupu kovová z duralových trubek, potažená plátnem kromě hliníkové kapotáže motoru. Křídla a ocasní plochy dřevěné, taktéž potažena plátnem. Řadový
motor typu DB Perun I o výkonu 180k ,dvoulistá dřevěná vrtule.podvozek pevný, pevná záďová ostruha
Historie stroje(A-18.16) na kterém havaroval Václav Peřina:
Letadlo bylo původně ponecháno v továrně Aero ke zkouškám nových leteckých motorů Breitfeld-Daněk PERUN I(II) a Walter W-Iva.
Dne 21.3.1924 pilot J.Novák uskutečnil na tomto stroji s motorem Walter W-IVa výškový rekord (8651m).
Dále se tento stroj umístnil na 4.místě,ve 2.ročníku rychlostních závodů, o cenu prezidenta republiky.Pilotoval kpt.V.Černý,výkon 240,3km/h s motorem DB PERUN II.Poté byl letoun opět zanechán v továrně pro další zkoušky.
V lednu 1926 byl namontován motor DB PERUN I a disponován do let.učiliště v Chebu.V roce 1928 odprodán Moravskému aeroklubu Brno,letadlo přelétl z Chebu do Brna pilot František Lipovský,bylo především používáno k výcviku vyšší pilotáže a akrobatickým letům.Přidělena civilní registrační značka L-BACN, která byla později přejmenována na OK-ACN..Stroj později zničen při havárii 6.9.1931 v Třebíči
Zdroj:
Soukromý archiv - Ing.Jiří Kabát
Soukromý archiv – Miroslav Brychta
Časopis L+K čísla 8,9,10,11 ročník1993